Parmelina pastillifera (Harm.) Hale

terčovka buková

Naše nejvzácnější terčovka rodu Parmelina, charakteristická přítomností černých knoflíkovitých izidií. Druh má eurasijský areál s temperátně montánním až suboceánickým rozšířením. Ve střední Evropě je kromě Alp a Karpat velmi vzácný. Dříve vždy nebyl odlišován od P. tiliacea, tudíž se může skrývat za starými údaji tohoto mnohem běžnějšího druhu. Ve střední Evropě roste terčovka buková na borce listnatých stromů, jak české jméno napovídá hlavně buků, a to ve světlých lesích a na solitérních stromech od podhůří do hor v oblastech s vysokými srážkami. V jiných částech areálu roste také na skalách. Na našem území je velice vzácná. Jsou známé pouze tři věrohodné údaje – z Moravskoslezských Beskyd (1955, Krásná), Bílých Karpat (1992, Nedašov, nepotvrzena 1997), Šumavy (1996, Černý Kříž, v posledních deseti letech nepotvrzena) a jeden nejistý údaj z r. 2009 z Moravskoslezských Beskyd (Salajka).

Literatura: Liška J., Palice Z., Dětinský R. & Vondrák J. (2006): Changes in distribution of rare and threatened lichens in the Czech Republic II. – In: Lackovičová A., Guttová A., Lisická E. & Lizoň P. (eds.), Central European lichens – diversity and threat, p. 241–258, Mycotaxon Ltd., Ithaca. Orthová V. (2000): Nové nálezy Parmelia pastillifera (Harm.) Schub. et Klem. a P. submontana Nádv. ex Hale a ich rozšírenie na Slovensku. – Bryonora 25: 13–17.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Parmeliaceae Parmelina


ohrožení:CR – kriticky ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 5, z toho ověřených 4. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021