Skalní, obvykle sterilní lišejník přirozených kyselých až mírně bazických výchozů nižších až středních poloh. Vzhledově se podobá druhům P. leucosora či Varicellaria lactea, od kterých se spolehlivě rozpozná chemicky díky přítomnosti kyselin sukcinprotoce­trarové a fumarprotocetrarové (vhodné ověřit pomocí TLC).

Z ČR byla publikována pouze necelá desítka lokalit. Historické údaje pocházejí z pískovců od Slatiňan u Chrudimi, bazaltů Úhoště z Doupovských hor (Erichsen 1936, jako P. dealbescens) a rovněž bazaltů Lovoše a Kamýku v Českém středohoří (Erichsen 1940). Recentně byl druh publikován pouze ze tří lokalit: z Ledových slují v Podyjí, Zábrdské skály v Pošumaví a z Medníku v Posázaví. Ve střední Evropě se jedná o relativně řídce uváděný druh.

Literatura: Erichsen C.F.E. (1936): Pertusariaceae. – In: Zahlbruckner A. [ed.], Rabenhorst‘s Kryp­togamenflora 2, IX., Abt. 5(1), p. 321–728, Leipzig. Erichsen C.F.E. (1940): Neue Pertusarien nebst Mitteilungen über die geographische Verbreitung der europäischen Arten. – Annales Mycologici 38: 16–55.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Pertusariaceae → Pertusaria