Izidiózní epifytická děratka, charakteristická dominantním obsahem kyseliny norstiktové (stélka reaguje s KOH červeně). Stélky tohoto i příbuzného druhu P. coronata mohou někdy na povrchu degradovat a namísto isidií se tvoří sekundární sorédie, což komplikuje určování. Roste na borce různých listnatých dřevin ve světlých lesích od nížin do hor. Na našem území se nejčastěji objevuje ve starších bučinách. Může ale přecházet i na jiné substráty včetně skal. Ve střední Evropě se jedná o roztroušený lišejník. Na našem území se objevuje hlavně v jižní části ČR a více nálezů je uváděno hlavně z jihočeských pohoří.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Pertusariaceae → Pertusaria