Zástupce morfologicky totožný s druhem P. pertusa, od něhož se odlišuje šedými askosporami, které v endospermu a epispóru obsahují pigment Sedifolia-grey (K+ fialově). Není zatím jasné, zda přinejmenším evropský materiál není pouze součástí variability v pigmentaci askospór druhu P. pertusa. Tomu nasvědčují pozorování rozdílné koncentrace pigmentu Sedifolia-grey.

Tento taxon je známý především se Severní Ameriky (Dibben 1980). Asijské údaje vyžadují další ověření. V Evropě je P. macounii velmi vzácným lišejníkem, který byl publikován teprve nedávno (Malíček et al. 2018). Údaje pocházejí z borky habru v ukrajinském pralese Velyka Uholka a z borky buků ve starých lesních porostech na území ČR: z Rokytecké slatě na Šumavě a z Hojné Vody v Novohradských horách.

Literatura: Dibben M. J. (1980): The chemosystematics of the lichen genus Pertusaria in North America north of Mexico. – Milwaukee Public Museum Publications in Biology and Geology 5: 1–162. Malíček J., Palice Z., Acton A., Berger F., Bouda F., Sanderson N. & Vondrák J. (2018): Uholka primeval forest in the Ukrainian Carpathians – a keynote area for diversity of forest lichens in Europe. – Herzogia 31: 140–171.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Pertusariaceae → Pertusaria