Tento saxikolní lišejník je obecně málo známý a částečně taxonomicky i nomenklatoricky nevyjasněný (viz Hanko 1983). Např. historické údaje pod jménem P. ocellata var. flotowiana (v katalogu lišejníků ČR řazené v synonymice P. ocellata) se často vztahují k saxikolním ekotypům druhu P. amara (Dibben 1980). Nominátní taxon byl popsán na základě plodného materiálu z polského pískovcového skalního města česky zvaného Hejšovina (součást pískovcového pohoří Góry Stolowe). Charakterizován byl rozsáhlými tlustými šedobílými stélkami a erodujícími bradavkami, které odhalují sorediemi bíle lemované, často otevřené disky plodnic s jednovýtrusými vřecky (Koerber 1853).

Naše exempláře ze severo- a východočeských pískovcových měst, kde je tento lišejník lokálně poměrně častý, mohou připomínat běžný druh Diploschistes scruposus. Diagnostická je především přítomnost neznámých mastných kyselin v stélce P. ocellata (Pyrcha & Oset 2019). Děratka očkatá představuje typický druh pískovcových skal. Donedávna byl znám z poměrně malého území druhohorní pískovcové oblasti na pomezí Saska, severních a východních Čech a přilehlého Slezska (Poelt 1969). Později byl hlášen i z několika jiných zemí v jihozápadní Evropě a z Turecka (Wirth et al. 2013, Pyrcha & Oset 2019). Z našeho území pochází více historických i recentních údajů z různých pískovcových oblastí, kde porůstá víceméně kolmé, částečně exponované kyselé skalky.

Literatura: Hanko B. (1983): Die Chemotypen der Flechtengattung Pertusaria in Europa. – Bibliotheca Lichenologica 19: 1–297. Dibben M. J. (1980): The chemosystematics of the lichen genus Pertusaria in North America north of Mexico. – Milwaukee Public Museum Publications in Biology and Geology 5: 1–162. Körber G. G. [recte G. W.] (1853): Sertum Sudeticum, continens novas Lichenum species. – Denkschrift der Schlesischen Gesellschaft für vaterländische Kultur, Breslau, 1853: 231–238. Pyrcha M. & Oset M. (2019): Saxicolous species of the genus Pertusaria s.l. in Poland. – Herzogia 32: 385–397. Poelt J. (1969): Bestimmungsschlüssel europaischer Flechten. – J. Cramer. Lehre. Wirth V., Hauck M. & Schultz M. (2013): Die Flechten Deutschlands. – Ulmer (Stuttgart).

Ascomycota → Lecanoromycetes → Pertusariales → Pertusariaceae → Pertusaria