Lišejník připomínající např. druhy P. endophoenicea a P. orbicularis, od kterých se ale liší charakterem sorálů a světlou spodní stranou stélky. Mikroskopicky se od ostatních našich zástupců rodu liší kůrou, která je na řezu prosoplektenchy­matická. Proto bývá v soudobých pracích často řazen do samostatného rodu Physciella. Typickým substrátem je úživnější borka listnatých dřevin v prosvětlených lesních porostech, někdy též v sadech či parcích. Vzácněji se objevuje i na zpravidla vápnitých, stinnějších mechatých skalách. Terčovník zelenavý je zřejmě citlivý k eutrofizaci i acidifikaci substrátů. V Evropě je hojnější v teplých regionech a je považován za submediteránní prvek. Recentní české lokality pocházejí převážně ze středních Čech a z jižní Moravy.

Josef Nádvorník popsal z území ČR tento taxon jako Physcia pragensis (Nádvorník 1947), který je dnes považován za synonymum k P. chloantha. Jako typová položka (lektotyp) byl vybrán sběr od Ostrožské Lhoty na Uherskohradišťsku.

Literatura: Nádvorník J. (1947): Physciaceae Tchécoslovaques. – Studia Botanica Čechoslovaca 8: 69–124.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Physciaceae → Phaeophyscia