Pohlavně se rozmnožující zástupce rodu, jehož stélky jsou často bohatě plodné. Jeho typickým stanovištěm jsou listnaté stromy s vyšším pH borky (např. jasany, javory mléče), a to především v různých nelesních společenstvech (aleje, stromy v obcích, podél cest apod.). Vzácně je uváděn i z mechatých skal. V Evropě se jedná o široce rozšířený druh od Mediteránu po boreální pás. V ČR je jeho výskyt poměrně lokální – v rozsáhlých územích aktuálně chybí, v některých regionech je ale poměrně častý. K takovým patří hlavně horské oblasti v jižních Čechách a Karpaty. Zaznamenán byl ale i v nížinných lesích (např. Podyjí, Soutok). Zdá se, že je velmi citlivý k znečištění ovzduší a nadměrné eutrofizaci, takže většina jeho recentních lokalit se nachází v zemědělsky extenzivně využívaných oblastech.

Na našem území by se mohl teoreticky vyskytovat i poměrně nedávno popsaný druh P. thorstenii, který se liší anatomickou stavbou svrchní kůry. Očekávat ho lze v kontinentálně laděných regionech (Divakar et al. 2007).

Literatura: Divakar P.K., Amo de Paz G., del Prado R., Esslinger T. L. & Crespo A. (2007): Upper cortex anatomy corroborates phylogenetic hypothesis in species of Physconia (Ascomycota, Lecanoromycetes). – Mycological Research 111: 1311–1320.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Physciaceae → Physconia