Nejběžnější a možná i nejvariabilnější zástupce rodu Placynthium, které tvoří symbiózu s vláknitými sinicemi z čeledi Rivulariaceae. Produkuje nápadně tmavou, za vlhka téměř černou stélku, která je v suchém stavu viditelně jemně dělená a areolkovitě rozpraskaná. Na povrchu stélky se často tvoří jednoduché granulózní až téměř korálkovité isidie, někdy nahrazené pouze adventivními lalůčky. Tmavá lecideovitá apotécia, obsahující modrozelené i purpurové pigmenty a obvykle 4-buněčné válcovité askospory, můžou zcela chybět, ale poměrně často se v různé četnosti tvoří. Nejnápadnější je pak výrazně modrý, na okraji třásnitý prothallus (prvostélka) barvy indigo.

Lišejník porůstá různé typy vápnitých hornin přirozeného i antropogenního původu od nížin do hor. Jedná se o ekologicky velmi plastický taxon, který může růst i pod vodní hladinou ve vysokohorských tocích, kde tvoří nápadně plodné formy (P. nigrum f. crustaceum) s tenkou stélkou bez vegetativních propagulí (Thüs & Schultz 2009), které však od nás zatím nebyly zaznamenány. V ČR se vyskytuje hojně v krasových oblastech, v silikátových krajinách je vzácný.

Literatura: Thüs H. & Schultz M. (2009): Fungi: Lichens Pt. 1 (Süßwasserflora Von Mitteleuropa / Freshwater Flora of Central Europe). – Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Peltigerales → Placynthiaceae → Placynthium