Šedobílá až žlutavá sorediozní strupka, která tvoří téměř zanořenou až poměrně nápadnou, areolovitou stélku. Ta obsahuje alektorialovou kyselinu (C+ červeně, Pd+ žlutě). Černá apotecia se tvoří vzácně. Jedná se o parafyletický taxon, který by mohl být sorediózní formou druhů P. praestabilis a P. xanthococca (Bendiksby & Timdal 2013).

Pycnora sorophora je lišejník typický pro tvrdé dřevo (jehličnanů a dubů), ale také pro kyselou borku stromů (nejčastěji borovic, občas i smrků). Vyhledává především stanoviště reliktního charakteru, např. skalní ostrohy, sutě, reliktní a rašelinné bory či horské smrčiny. Ve střední Evropě je na vhodných stanovištích poměrně běžným lišejníkem, avšak kvůli částečnému přehlížení není příliš často uváděn. V ČR se vyskytuje roztroušeně až místy hojně především v horských oblastech a skalnatých údolích řek od nížin do hor.

Literatura: Bendiksby M. & Timdal E. (2013): Molecular phylogenetics and taxonomy of Hypocenomyce sensu lato (Ascomycota: Lecanoromycetes): Extreme polyphyly and morphological/e­cological convergence. – Taxon 62: 940–956.

Ascomycota → Lichinomycetes → Candelariales → Pycnoraceae → Pycnora