Tento běžný lišejník byl popsaný překvapivě až v roce 2017 (Gasparyan et al. 2017) a v minulosti byl uváděn obvykle pod jménem R. pollinaria, od něhož se liší přítomností tenkých koncových větviček. Na nich se začínají tvořit sorédie, které jsou hrubší než u druhu R. pollinaria. Stužkovec evropský je rozšířen na různých typech silikátových i bazických skal, ale také jako epifyt na kmenech různých listnatých dřevin. Na skalách vyhledává většinou vertikální plochy, které nejsou přímo exponované slunci a srážkám. Upřednostňuje volnou krajinu, např. aleje, parky, solitérní stromy, avšak může se vyskytovat i ve světlých lesích. V Evropě i v ČR patří k nejhojnějším zástupcům rodu. Chybí ale v oblastech s výrazným imisním zatížením, a také v silně eutrofizovaných regionech.

Literatura: Gasparyan A., Sipman H. J. M. & Lücking R. (2017): Ramalina europaea and R. labiosorediata, two new species of the R. pollinaria group (Ascomycota: Ramalinaceae), and new typifications for Lichen pollinarius and L. squarrosus. – Lichenologist 49: 301–319.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Ramalina