Tento mapovník má šedou až bílošedou barvu bradavčitých areol stélky. Jeho černá apotécia mají jen velmi slabý až mizející vlastní okraj a askospory jsou většinou bezbarvé, maximálně jen lehce nahnědlé a dvoubuněčné. Dobrý určovací znak je přítomnost kyseliny norstiktové ve stélce (K+ žlutě, pomalu přechází do červené).

Roste na silikátových kamenných mořích a skalách, kde se dlouho drží sněhová pokrývka, tedy v místech vlhkých a chladných. V České republice se jedná o mapovník s řídkým výskytem, který nikdy nebývá dominantním druhem, a tak může být i částečně přehlížený. Dosud známé sběry pocházejí z Brd, Žďárských vrchů, Hrubého Jeseníku, Krkonoš a Novohradských hor. V Evropě je vázán na boreální a horské oblasti.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Rhizocarpales → Rhizocarpaceae → Rhizocarpon