Tento mapovník patří k druhům s brzy tmavnoucími hnědými askosporami. Jeho areolovité stélky mohou být krémově bílé, šedé až tmavě hnědé. Nejsnáze je poznatelný, pokud obsahuje norstiktovou kyselinu (K+ pozvolna krvavě červeně) v kombinaci s tmavými dvoubuněčnými askosporami. Existují ale také formy se stiktovou kyselinou (K+ žlutě), kterou obsahují některé další, vzhledově podobné druhy. Formy se světlou stélkou a norstiktovou kyselinou jsou makroskopicky podobné druhu R. cinereovirens, který však tvoří mnohem menší světlé askospory (Fletcher et al. 2009).

Jedná se o arkto-alpinský druh hnědého mapovníku rostoucí na exponovaných silikátových skalách obvykle nad horní hranicí lesa. Od nás je udáván jen historicky z několika lokalit nejvyšších poloh Krkonoš.

Literatura: Fletcher A., Gilbert O. L., Clayden S. & Fryday A. M. (2009): Rhizocarpon Ramond ex DC. (1805). – In: Smith C. W., Aptroot A., Coppins B. J., Fletcher A., Gilbert O. L., James P. W. & Wolseley P. A., The Lichens of Great Britain and Ireland, p. 792–808, The British Lichen Society, London. Nimis P. L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P. O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Rhizocarpales → Rhizocarpaceae → Rhizocarpon