Mapovník stolový má velmi nezřetelnou prvostélku (prothallus), stélka je šedá až okrově hnědá, hrubě rozpraskaná do hranatých areol, které jsou ploché a matné. Kulatá apotecia mají silný vlastní okraj černé barvy se středem disku vybarvujícím se lehce dohněda. Spory jsou poměrně velké, mnohobuněčně zďovité a přetrvávají bezbarvé. Na mikroskopické úrovni je velmi blízký běžnému druhu R. reductum, od něhož se liší především většími rozměry spór. Makroskopicky jsou však typické exempláře poměrně odlišné.

Jeho výskyt je cirkumpolární a je rozšířený i v Evropě od pahorkatin do alpinského pásma. Hojný je především v boreálních a oceánických regionech. Preferuje vytrvale vlhké křemičité horniny, typicky přeplavované či občasně zavlažované kameny na březích a v řečištích potoků, mokvavých skalních stěnách a spodních částech kamenných sutí, kde se dlouho drží sněhová pokrývka. V České republice je relativně vzácný v nižších polohách, lokálně častější v horách. Recentní sběry jsou známé zejména z pohraničních pohoří a Brd.

Literatura: Nimis P. L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P. O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Rhizocarpales → Rhizocarpaceae → Rhizocarpon