Hnědý mapovník podobný druhu R. polycarpum, od kterého se liší především výrazně menší velikostí askospor, které jsou navíc záhy tmavé. Britští autoři (Fletcher et al. 2009) uvádějí rovněž výraznou K+ červenofialovou reakci hypotécia, kterou u jeho příbuzného nezaznamenali. Rhizocarpon polycarpum je nicméně velmi variabilní taxon a jeho spory v některých případech mohou předčasně tmavnout. Velikost askospor je také velmi variabilní, takže může někdy docházet k záměnám. Stalo se tak např. u nejstaršího publikovaného údaje R. simillimum od nás, pocházejícího z oblasti Pradědu v Jeseníkách (Stein 1879), jak po jeho revizi upozornil Eitner (1911). Díky poměrně malým tmavým askosporám lze tento druh teoreticky zaměnit i za zástupce rodu Buellia s. l., od kterých se snadno pozná hamateciem z anastomozujících parafyzoidů (Fletcher et al. 2009).
Rhizocarpon simillimum je široce rozšířený lišejník známý z obou polokoulí. Jedná se převážně o horský světlomilný taxon, který roste na kyselých, ale poměrně často živinami či vápníkem obohacených, strmě nakloněných a kolmých skalkách (Nimis et al. 2018). Z ČR je recentně známý pouze ze středního Povltaví (NPR Drbákov-Albertovy skály), kde roste vzácně na kyselých vulkanitech. Historicky byl publikován (cf. katalog Vězda & Liška 1999) z Krkonoš, Jeseníků a poslední údaje pocházejí z Rychlebských hor (Müller 1951). Identita těchto údajů je však nejistá.
Literatura: Stein B. (1879): Flechten. – In: Cohn F. [ed.], Kryptogamen-Flora von Schlesien, 2: 1–400, J. U. Kern’s Verlag, Breslau. Eitner E. (1911): Dritter Nachtrag zur schlesischen Flechtenflora. – Jahresbericht der Schlesischen Gesellschaft für Vaterländische Kultur, Abt. Zool.-Bot., Breslau, 88: 20–60. Müller J. (1951): Výsledky botanického výzkumu vápenců severozápadního Slezska. – Přírodovědecký sborník Ostravského kraje 12: 48–73. Fletcher A., Gilbert O. L., Clayden S. & Fryday A. M. (2009): Rhizocarpon Ramond ex DC. (1805). – In: Smith C. W., Aptroot A., Coppins B. J., Fletcher A., Gilbert O. L., James P. W. & Wolseley P. A., The Lichens of Great Britain and Ireland, p. 792–808, The British Lichen Society, London. Nimis P. L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P. O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Rhizocarpales → Rhizocarpaceae → Rhizocarpon
Počet záznamů: 1, z toho ověřených 1. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.