Lišejník vytvářející poměrně kompaktní stélky, složené ze snadno se odlamujících větévek. Typickým stanovištěm jsou víceméně exponované silikátové skály a balvany na sutích, v karech a nad horní hranicí lesa. Vzácně může růst i na půdě ve společenství mechorostů. Upřednostňuje srážkově bohaté oblasti. Paličkovec křehký je rozšířen po severní polokouli a jeho areál má převážně arkto-alpinský charakter. V ČR je známý ze Šumavy, sudetských pohoří a jeden historický údaj pochází z pískovců od Pravčické brány (Anders 1928). V posledních desetiletích byl nalezen na jednotlivých lokalitách na Šumavě, Králickém Sněžníku, v Hrubém Jeseníku a Jizerských horách. Několik současných údajů pochází i z Krkonoš (Halda et al. 2016).

Literatura: Liška J., Palice Z. & Dětinský R. (1998): Změny v rozšíření vzácných a ohrožených lišejníků v České republice I. – Příroda, Praha, 12: 131–144. Anders J. (1928): Die Laub- und Strauchflechten Mitteleuropas. – 217 p., Jena. Halda J., Kučera J. & Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1 – mechorosty a lišejníky. – Vrchlabí: Správa KRNAP.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Sphaerophoraceae → Sphaerophorus