Tento paličkovec je charakteristický svými hnědavými, korálovitými větvičkami. Jeho substrátem jsou hlavně mechaté silikátové skály i balvany a kyselá borka starších stromů v pralesovitých porostech. Patří k boreo-montánním až arkto-alpinským prvkům s oceánickou tendencí. Na severní polokouli je široce rozšířen, avšak ve střední Evropě patří k vzácným lišejníkům. Podobná situace je i v ČR, kde přežívá na několika posledních lokalitách. Recentně byl potvrzen na Šumavě (více lokalit), na jeřábech v pralesovitých smrčinách kolem Pradědu v Hrubém Jeseníku a na buku ve starých smíšených lesích na svazích Králického Sněžníku. Šumavské lokality jsou soustředěny do karů jezer, sutí v Povydří a pralesovitých horských smrčin v masivu Trojmezné. V minulosti byl zaznamenán ve většině pohraničních pohoří a jednotlivě také ve vlhkých inverzních pískovcových roklích na severu Čech. Paličkovec korálovitý je velmi citlivý k změnám v mikroklimatických poměrech na stanovišti (např. odvodňování, intenzivní lesní hospodaření). K ústupu druhu v minulém století výrazně přispěly také kyselé deště.

Literatura: Liška J., Dětinský R. & Palice Z. (1996): Importance of the Šumava Mts for the biodiversity of lichens in the Czech Republic. – Silva Gabreta 1: 71–81.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Sphaerophoraceae → Sphaerophorus