Lišejník podobající se svou ojíněnou stélkou a apotecii druhu Toninia candida, která však na rozdíl od T. diffractum tvoří výrazně růžicovité stélky s hustě nahloučenými šupinami. Oba tyto druhy rostou na přirozených osluněných vápnitých, často kolmých skalách. Zatímco T. candida se obvykle vyskytuje na rovných plochách kompaktnějších typů hornin, T. diffractum preferuje rychleji zvětrávající skalky, respektive různě štěrbiny a prohlubeniny, které jsou bohatší na půdu (Vězda 1970). Podobně jako u příbuzných druhů roste v mládí často v asociaci s cyanolišejníky. Vyskytuje se především v teplejších oblastech, ale např. v Alpách je známa i z nadmořských výšek nad 3000 m (Timdal 1992). V jižní části Evropy patří k široce rozšířeným lišejníkům. V ČR je tato toninie vzácná. Recentní údaje pocházejí z diabasů, ojediněle i vápenců, v okolí Prahy a v Českém krasu, z vápnitých slepenců v okolí Moravského Krumlova a z vápenců u Štramberku.

Literatura: Vězda A. (1970): Neue oder wenig bekannte Flechten in der Tschechoslowakei. I. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica 5: 307–337. Timdal E. (1992): A monograph of the genus Toninia (Lecideaceae, Ascomycetes). – Opera Botanica 110: 1–137.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Thalloidima