Charakteristický pionýrský druh obnažených jílovitých a písčitých půd, a vůbec kyselých podkladů především ve vyšších polohách, zejména v lesních biotopech. Vystupuje ale i nad horní hranici lesa. Obvyklým stanovištěm jsou zářezy lesních cest, obnažená zem u vývratů stromů, exponované kořeny pokryté minerálními půdními částicemi. V pískovcových oblastech může tvořit rozsáhlé povlaky přímo na obnažených skalách. Na místech svého výskytu často vytváří i rozsáhlejší kolonie a přechází také na tlející dřevo, mechorosty, paty stromů a skalní podklady. Tento široce rozšířený lišejník u nás nachází své optimum v lesnatých oblastech vyšších poloh. Lokálně sestupuje i do nížin, např. v inverzních roklích pískovcových skalních měst. Druh chybí či je velmi vzácný v sušších a teplých regionech.

Lišejník je nejsnáze zaměnitelný za své dva příbuzné s podobnou fyziognomií, T. pseudogranulosa či T. viridescens, s nimiž může dokonce růst i pohromadě. Všechny mají za vlhka charakter rosolovitých povlaků pokrytých sorediemi. Oba tyto druhy se snadno odliší přítomností gyroforové kyseliny (sorály C + červeně). Trapeliopsis gelatinosa je poměrně vzácně plodný. Podobně jako u ostatních zástupců rodu je však zbarvení apotecií variabilní a nemá taxonomickou hodnotu. Ještě donedávna však byly formy s červenohnědými apotécii (s chybějícím zeleným pigmentem) označované jako samostatný druh T. aeneofusca.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Trapeliales → Trapeliaceae → Trapeliopsis