Lišejník s podobnou ekologií a vzhledem jako T. gelatinosa. Roste ale mnohem častěji na organických substrátech jako epifyt, epibryofyt či lignikolní druh. Obsahuje-li charakteristické oranžové pigmenty (antrachinony), je prakticky nezaměnitelný. Špatně vyvinuté exempláře však může být problematické odlišit např. od druhu T. viridescens, který rovněž obsahuje gyroforovou kyselinu (sorály reagují C+ červeně). Trapeliopsis pseudogranulosa je poměrně častý ve vlhčích oblastech celého státu. Regionálně, např. v některých územích severní poloviny Čech, může být i hojným epifytem na kyselé borce stromů na březích řek v zastíněných údolích. Úspěšně přežil i v oblastech, které byly donedávna vystaveny výraznému vlivu znečištění ovzduší.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Trapeliales → Trapeliaceae → Trapeliopsis