Nápadná provazovka tvořící keříčkovité tuhé stélky s izotomicko-dichotomickým větvením a apotecii na koncích větví. Hlavní obsahovou látkou ve dřeni je buď kyselina thamnolová (K+ sytě žlutá, UV–), nebo squamatová (K–, UV+ bílá). Často bývá zaměňovaná za taktéž plodný druh U. intermedia, který se liší víceméně převislou stélkou a obsahem kyseliny salazinové.

Provazovka rozkvetlá bývala v Evropě široce rozšířena od mírného po hemiboreální pás, nicméně v minulém století silně ustoupila a v současné době je vzácná. Častější je v místech s vysokou vzdušnou vlhkostí, v horách i v nižších polohách. Roste především v korunách stromů (u nás hlavně dubů, jeřábů, klenů a buků), a proto bývá přehlížena. Recentně je v ČR vzácná, s roztroušenými lokalitami převážně v jižních a jihozápadních Čechách (např. Šumava). Historické rozšíření vyžaduje revizi herbářového materiálu.

Překvapivě se i přes využití různých molekulárních dat nedá molekulárně odlišit od podobné, ale většinou sterilní, sorediozně-izidiozní provazovky U. subfloridana (viz např. Degtjarenko et al. 2020). Jedná se možná o mladé, nedávno oddělené druhy a k jejich rozlišení na molekulární úrovni bude potřeba využít studium celého genomu.

Literatura: Degtjarenko P., Mark K., Moisejevs R., Himelbrant D., Stepanchikova I., Tsurykau A., Randlane T. & Scheidegger C. (2020): Low genetic differentiation between apotheciate Usnea florida and sorediate Usnea subfloridana (Parmeliaceae, Ascomycota) based on microsatellite data. – Fungal Biology 124: 892–902.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Usnea