Druh s bledými, poměrně vysokými, na bázi zaškrcenými apotécii, připomínající V. stipitata, od níž se liší jemně granulózně žlutavou stélku složenou z rozptýlených goniocyst a také lépe vyvinutými parafýzami (Chambers & Purvis 2009).

Jedná se o typický příklad toxitolerantního efemérního lišejníku, který je nacházený obvykle v urbanizované, potažmo i v silně znečistěné industriální krajině, protože je tolerantní ke zvýšenému obsahu těžkých kovů v substrátu. U nás byl zatím sbírán sporadicky v nižších nadmořských výškách, zejména na ryze antropogenních stanovištích, jako jsou odkaliště, výsypky, kolejiště, lomy apod. V zahraničí je znám i z rostlinných zbytků pod pozinkovanými svodidly v okolí dálnic.

Literatura: Palice Z. & Soldán Z. (2004): Lichen and bryophyte species diversity on toxic substrates in the abandoned sedimentation basins of Chvaletice and Bukovina. – In: Kovář P. [ed.], Natural recovery of human-made deposits in landscape (biotic interactions and ore/ash-slag artificial ecosystems), p. 200–221, Academia, Praha. Chambers S. P. & Purvis O. W. (2009): Vezdaea Tscherm.-Woess & Poelt (1976). – In: Smith C. W., Aptroot A., Coppins B. J., Fletcher A., Gilbert O. L., James P. W. & Wolseley P. A. [eds], The lichens of Great Britain and Ireland, p. 958–961, British Lichen Society, London.

Ascomycota → Lichinomycetes → Vezdaeales → Vezdaeaceae → Vezdaea