Málo známý taxon lišící se od ostatních našich podobných neizidiozních žlutozelených terčovek rodu Xanthoparmelia černou spodní stranou stélky a obsahem komplexu kyseliny stiktové ve dřeni (reakce s KOH žlutá až oranžová). Právě tyto znaky má i běžná X. conspersa, která se od X. angustiphylla liší jen přítomností izidií.

Xanthoparmelia angustiphylla roste na výslunných silikátových skalách od nížin do hor. V Evropě i u nás je nalézána dosti vzácně, pravděpodobně je částečně přehlížena. Z Polska je však překvapivě uváděna jako nejběžnější z neizidiozních druhů (Kanigowski et al. 2016). Z našeho území je dosud zřejmě známa jen ze čtyř lokalit z údolí Vltavy ve středním Povltaví, Křivoklátska a NP Podyjí.

Z několika států Evropy, např. z Polska, je uváděn velmi podobný lišejník stejného chemizmu, lišící se pouze světlejší, hnědou spodní stranou stélky. Bývá s různou mírou nejistoty přiřazován k převážně severoamerickému druhu X. cumberlandia. Jeho výskyt na našem území je teoreticky možný.

Literatura: Kanigowski P., Flakus A., Oset M., Kowalewska A., Rykaczewki M. & Kukwa M. (2016): The lichen family Parmeliaceae in Poland. Xanthoparmelia species containing usnic acid. – Herzogia 29: 108–119. Malíček J. & Vondrák J. (2016): Zajímavé nálezy lišejníků ve středním Povltaví II. – saxikolní druhy. – Bryonora 58: 46–65.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Xanthoparmelia