Méně známý lišejník, velmi podobný známější terčovce X. pulla, od které dříve nebyl zpravidla rozlišován. Liší se drobnými morfologickými rozdíly (např. barvou stélky), ale především obsahovými látkami. Xantoparmelia delisei tvoří kyselinu glomelliferovou, glomellovou, perlatolovou a stopově i další látky. Pro jisté určení je tedy nutná tenkovrstvá chromatografie, stélkové reakce nejsou spolehlivé.
Roste převážně na osluněných kyselých silikátových skalách, ale najdeme ji také na bazických vyvřelinách a vápnitých silikátech. Jedná se o poměrně teplomilný druh, rostoucí v nižších polohách. Ve střední Evropě je zřejmě poměrně častým lišejníkem, jak naznačují informace z Polska (Szczepańska & Kossowska 2014). Z našeho území je dosud ověřeno jen několik lokalit, např. ze středního Povltaví a Podyjí. Je nutná celková revize herbářových dokladů X. pulla agg.
Literatura: Szczepańska K. & Kossowska M. (2014): The lichen-forming fungi of the Xanthoparmelia pulla group (Parmeliaceae, Ascomycota) in Poland. – Acta Societatis Botanicorum Poloniae 83: 59–65.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Xanthoparmelia
Počet záznamů: 42, z toho ověřených 38. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.