Náš nejčastější zástupce rodu, který je obvykle rozpoznatelný skupinami podlouhlých apotécií rostoucích souběžně s dřevními vlákny. Lišejník se vyskytuje zejména v horských oblastech, kde roste přednostně na tvrdém, jehličnatém, pomalu se rozkládajícím dřevu. Na reliktních lesních stanovištích může sestupovat i do středních poloh. Známé jsou výskyty nad horní hranicí lesa, kde porůstá např. opracované dřevo doškových střech či plotů. Výjimečně se X. paralela může vyskytovat také na borce na bázích jehličnanů. Tyto ekomorfotypy byly dříve nazývané jako X. minutula. Podle molekulárních dat se ale ukázalo, že jsou totožné s klasickými exempláři ze dřeva (Spribille et al. 2014). Tento boreálně-montánní lišejník je ve střední Evropě i v ČR relativně častý v horských oblastech. Část historických dokladů z našeho území může patřit dříve obvykle nerozlišovanému taxonu X. pallens, který je rozeznatelný hvězdicovitě uspořádanými plodnicemi.

Literatura: Spribille T., Resl P., Ahti T., Pérez-Ortega S., Tønsberg T., Mayrhofer H. & Lumbsch H.T. (2014): Molecular systematics of the wood-inhabiting, lichen-forming genus Xylographa (Baeomycetales, Ostropomycetidae) with eight new species. – Symbolae Botanicae Upsalienses 37: 1−87.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Trapeliales → Xylographaceae → Xylographa