Sorediosní lišejník rostoucí na tvrdém, pomalu se rozkládajícím dřevu v horských prosvětlených lesích boreálního charakteru. Tento druh byl dokonce vyhodnocen jako jeden s nejspolehli­vějších indikátorů pralesovitých středoevropských smrčin (Malíček et al. 2019). Xylographa vitiligo má zanořenou stélku a bývá obvykle sterilní i když tvorba bledých plodnic v optimálních podmínkách není výjimečná. Tvoří ohraničené, zpočátku pigmentované (hnědé až šedé) sorály, které mohou u starších exemplářů či více erodujících částí stélek vybledávat. Od ekologicky i morfologicky podobného druhu X. soralifera se nejlépe odliší přítomností stiktové kyseliny (K+ výrazně žlutá reakce). Lišejník může být zaměnitelný i za některé extrémní formy běžnějších druhů Buellia griseovirens či Violella fucata, od kterých je opět spolehlivě rozeznatelný na základě chemie. Lišejník byl od nás dosud zaznamenaný pouze z několika pohraničních pohoří: z Krkonoš, Šumavy, Jeseníků a Beskyd.

Literatura: Malíček J., Palice Z., Vondrák J., Kostovčík M., Lenzová V. & Hofmeister J. (2019): Lichens in old‑growth and managed mountain spruce forests in the Czech Republic: assessment of biodiversity, functional traits and bioindicators. – Biodiversity and Conservation 28: 3497–3528.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Trapeliales → Xylographaceae → Xylographa