Lišejník velmi podobný druhu X. caradocensis, od něhož se odlišuje víceméně okrouhlými a lesklými šupinami a jednobuněčnými menšími askosporami. Hlavním sekundárním metabolitem je kyselina friesiiová.

Vyskytuje se na dřevě pahýlů či borce jehličnanů. Zřejmě preferuje stanoviště reliktní povahy, jako skalnaté svahy, sutě, reliktní a rašelinné bory. Je považován za boreálně-montánní lišejník. Ve střední Evropě je uváděn vzácně, avšak není vyloučené, že je částečně přehlížený. V ČR taktéž patří k poměrně vzácným lišejníkům. Těžištěm rozšíření jsou rašelinné lesy a sutě v jižních Čechách a některá kaňonovitá říční údolí.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Umbilicariales → Umbilicariaceae → Xylopsora