Stélku toho nenápadného lišejníku tvoří shluky bledě šedých až hnědých sorédií vysoké až 0,3 mm, které v raných stadiích vznikají ze šupinek. Sorédie obsahují kyselinu friesiovou a oranžově červený pigment (K+ hnědý, HNO₃+ hnědočervený).

Doklady druhu X. diffissa jsou zatím známy z méně než desítky lokalit v České republice a z jedné lokality v Rakousku. Vyskytuje se v pralesovitých a starých hospodářských lesích s převahou borovice (ale i v jedlobučinách), a to buď na strmých, často skalnatých svazích, nebo na rašeliništích. Roste na tvrdém, pomalu tlejícím dřevě v mikrostanovištích chráněných před deštěm, často ve společenstvech s druhy jako např. Chaenotheca ferruginea, Pycnora sorophora, Hypocenomyce scalaris a Xylopsora friesii s. lat. Často vytváří „mechanické hybridy“ s X. friesii, čímž může budit dojem, že X. diffissa představuje pouze sorály druhu X. friesii. Data z environmentální DNA naznačují, že se jedná o relativně častý, avšak přehlížený druh.

Literatura: Vondrák J., Svoboda S., Malíček J., Šoun J., Košnar J., Svensson M., Timdal E., Machač J. & Palice Z. (2024): Combining environmental DNA data and taxonomic surveys provides an unprecedented understanding of lichen diversity and accelerates the discovery of new species. – Preslia 96: 351–417.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Umbilicariales → Umbilicariaceae → Xylopsora