Lesní druh náročný na stabilně humidní klima. Evropské rozšíření se podobá areálu jedle bělokoré (Printzen 1995), obvyklému porofytu v některých oblastech jejího výskytu, a nezasahuje tedy již do Skandinávie. V České republice byl tento druh zaznamenán zatím pouze dvakrát, a to na javoru klenu a buku v údolí Debrníku u Železné Rudy na Šumavě a na buku v Žofínském pralese v Novohradských horách (Printzen & Palice 1999, Malíček & Palice 2013).
Literatura: Printzen C. (1995): Die Flechtegattung Biatora in Europa. – Bibliotheca Lichenologica 60: 1–275. Printzen C. & Palice Z. (1999): The distribution, ecology and conservational status of the lichen genus Biatora in central Europe. – Lichenologist 31: 319–335. Malíček J. & Palice Z. (2013): Lichens of the virgin forest reserve Žofínský prales (Czech Republic) and surrounding woodlands. – Herzogia 26: 253–292.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Ramalinaceae → Biatora
Červený seznam (Liška & Palice 2010):CR – kriticky ohrožený
Červený seznam (Malíček 2023):C1 – kriticky ohrožený
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 3, z toho ověřených 3. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.