Biatora mendax Anzi

biatora

Lesní druh náročný na stabilně humidní klima. Evropské rozšíření se podobá areálu jedle bělokoré (Printzen 1995), obvyklému porofytu v některých oblastech jejího výskytu, a nezasahuje tedy již do Skandinávie. V České republice byl tento druh zaznamenán zatím pouze dvakrát, a to na javoru klenu a buku v údolí Debrníku u Železné Rudy na Šumavě a na buku v Žofínském pralese v Novohradských horách (Printzen & Palice 1999, Malíček & Palice 2013).

Literatura: Printzen C. (1995): Die Flechtegattung Biatora in Europa. – Bibliotheca Lichenologica 60: 1–275. Printzen C. & Palice Z. (1999): The distribution, ecology and conservational status of the lichen genus Biatora in central Europe. – Lichenologist 31: 319–335. Malíček J. & Palice Z. (2013): Lichens of the virgin forest reserve Žofínský prales (Czech Republic) and surrounding woodlands. – Herzogia 26: 253–292.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Ramalinaceae Biatora


ohrožení:CR – kriticky ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 2, z toho ověřených 2. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021