Zdaleka nejběžnější druh vousatce na našem území. Nejčastěji se s ním potkáme v horách, především na kmenech a větvích smrků, ale roste i v nižších polohách např. v porostech trnek a hlohů nebo na modřínech. Substrátově však není příliš vyhraněný. Můžeme ho nalézt také na jiných druzích jehličnatých a listnatých dřevin, na dřevě i skalách. Vyskytuje se po celé severní polokouli.

Taxonomické pojetí tohoto druhu a celé skupiny jemu podobných (sekce Implexae) prošlo v minulosti složitým vývojem. Někteří autoři rozlišovali velice úzce pojaté druhy, definované obsahem sekundárních metabolitů a drobnými rozdíly v morfologii stélky, jiní dávali přednost šířeji pojatým druhům. Poslední studie, založená na velkém množství molekulárních dat, ukázala, že dosud uznávané chemické i morfologické znaky neodpovídají zjištěné fylogenezi (Boluda et al. 2019). Autoři proto zahrnuli většinu dosud rozlišovaných druhů (B. capillaris, B. implexa, B. lanestris, B. subcana) pod B. fuscescens. Kromě něj v rámci sekce rozlišují další tři převážně severoamerické druhy, z nichž jen B. glabra byl zjištěn také v Evropě. Naneštěstí všechny tyto čtyři druhy jsou kryptické a bez molekulárních dat je jejich určení nejisté.

Literatura: Boluda C. G., Rico V. J., Divakar P. K., Nadyeina O., Myllys L., McMullin R. T., Zamora J. C., Scheidegger C. & Hawksworth D. L. (2019): Evaluating methodologies for species delimitation: the mismatch between phenotypes and genotypes in lichenized fungi (Bryoria sect. Implexae, Parmeliaceae). – Persoonia 42: 75–100.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Bryoria