Druh lišící se od ostatních našich terčovek rodu Hypotrachyna obsahem kyseliny olivetorové ve dřeni (C+ červená reakce). Stélku má přitisklou s okrouhlými sorály na ploše a blízko konců laloků s moučnatými bělavými sorediemi a dichotomicky větvenými rhizinami.
Jedná se o méně známý, primárně neotropický druh, popsaný však z Jihoafrické republiky a vyskytující se i v Austrálii, Severní Americe a Evropě. V Evropě byl donedávna znám pouze z Francie a Portugalska. Jedná se převážně o epifytický druh, ojediněle i saxikolní na kyselých skalách. Epifyticky roste na listnatých i jehličnatých dřevinách, především v korunách na tenčích větvích, v lesích i mimo ně. Vyhledává místa s vysokou vzdušnou vlhkostí a srážkami. Je acidofilní, poměrně světlomilný a teplomilný. V ČR byl překvapivě nalezen dvakrát u Rokycan v západních Čechách. Jednou na modřínu a podruhé na hlohu v roce 2016 (Šoun et al. 2017). Odjinud ze střední Evropy doposud není znám.
Literatura: Šoun J., Bouda F., Kocourková J., Malíček J., Palice Z., Peksa O., Svoboda D. & Vondrák J. (2017): Zajímavé nálezy lišejníků z čeledi Parmeliaceae v České republice. – Bryonora 60: 46–64. Hodkinson B. P. (2010): A First Assessment of Lichen Diversity for One of North America’s ‘Biodiversity Hotspots’ in the Southern Appalachians of Virginia. – Castanea 75: 126–133. Masson D. (2005): Taxinomie, écologie et chorologie des espèces françaises des genera Hypotrachyna et Parmelinopsis (Ascomycota lichénisés, Parmeliaceae). – Cryptogamie, Mycologie 26: 205–263.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Hypotrachyna
Počet záznamů: 2, z toho ověřených 2. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.