Patrně náš nejběžnější zástupce rodu, široce rozšířený téměř po celém území naší republiky. Lišejník je poměrně variabilní a ve sterilním stavu, v mozaikách mezi jinými lišejníky, ho lze snadno přehlédnout. V těchto případech může při určování pomoci charakteristická bodová reakce kyseliny gyroforové s chlorovým vápnem (C+ červeně).

Lišejník dává přednost osluněným lokalitám, porůstá široké spektrum kyselých hornin včetně člověkem opracovaných kamenů (např. náhrobky, kamenné zídky). Najdeme ho i na substrátech zcela antropogenního původu (střešní tašky, cihly). Toleruje zaprášení a mírné obohacení substrátu. Bývá jedním z častějších lišejníků i na ultrabazických a vulkanických horninách. Ve vápencových oblastech spolehlivě indikuje přítomnost silikátových vložek.

Podobný druh L. grisella se liší zpravidla šedou, souvisle areolovitou až rozpraskanou stélkou. V minulosti a některými autory i v současnosti není odlišován od L. fuscoatra. Tyto údaje jsou zde řazeny do L. fuscoatra agg. Dalším podobným, avšak výrazně vzácnějším lišejníkem je L. fuscoatrina, která se liší absencí gyroforové kyseliny (C-).

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Lecideaceae → Lecidea