Velice drobný tenkomázdřík, jehož stélka se skládá z hnědavých areol, které bývají hustě pokryté šedohnědými až modravými leprózními granulkami, připomínajícími sorédie. Primární stélka je někdy sotva patrná a vzhledově tak připomíná dva druhy s podobnou ekologií – Gregorella humida a Fuscopannaria nebulosa.

Leptogium byssinum je pionýrským lišejníkem, který roste především na osluněných či jen málo zastíněných, minerálně bohatých či vápníkem obohacených písčitých půdách. Často se jedná o sekundární antropogenní stanoviště, ale je znám i z přirozených biotopů. Zdá se, že preferuje spíše narušované oligotrofní biotopy, které jsou v současné krajině Evropy stále vzácnější. Patří proto k ubývajícím druhům. Recentní publikované údaje z ČR pocházejí z odkaliště ve Chvaleticích, kde druh porůstal písčité, vápníkem obohacené navážky (Palice & Soldán 2004), z příbramských hald a ze středního Povltaví. V posledně zmíněné oblasti se vyskytuje v pískovnách a na acidofilních stepích, jejichž písčitý substrát vzniká zvětráváním granodioritů (Malíček 2016). Jak naznačují nálezy v intenzivně studovaném středním Povltaví, může se jednat o lokálně častější, avšak přehlížený druh.

Literatura: Palice Z. & Soldán Z. (2004): Lichen and bryophyte species diversity on toxic substrates in the abandoned sedimentation basins of Chvaletice and Bukovina. – In: Kovář P. [ed.], Natural recovery of human-made deposits in landscape (biotic interactions and ore/ash-slag artificial ecosystems), p. 200–221, Academia, Praha. Malíček J. (2016): Zajímavé nálezy lišejníků ve středním Povltaví I. – epifytické a terikolní druhy. – Bryonora 57: 45–64.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Peltigerales → Collemataceae → Leptogium