Převážně saxikolní druh, vzácněji rostoucí také na borce a dřevě stromů. V Evropě je široce rozšířen od Středomoří po Skandinávii. Roste na silikátových, většinou výslunných skalách a kamenech od nižších poloh do hor. Tento taxon byl dříve pojímán šířeji a zahrnoval také dnes odlišovaný, převážně epifytický druh M. glabratula. Liší se od něj kromě ekologie také tmavší a hnědší stélkou, poněkud užším okrajem laloků bez izidií a užšími laloky celkově. Údaje z našeho území proto vyžadují revizi.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Melanelixia