Od ostatních našich druhů rodu Melanelixia se liší bodovými, později splývajícími sorály, na kterých vznikají drobné izidie. Tato místa jdou lehce setřít a odhalená bílá dřeň po čase lehce zežloutne. Charakteristickým znakem této terčovky je také „čokoládová“ barva.

Jedná se o běžný epifytický lišejník rostoucí na kyselé až subneutrální borce převážně listnatých stromů a keřů, a to často jako pionýrský druh na větvích. Má širokou ekologickou amplitudu, najdeme ho na dřevinách v otevřené krajině i ve světlých lesích od nížin do hor. Vzácně může růst také na dřevě a silikátových skalách. Celkové rozšíření je cirkumpolárně temperátně-boreální. Vlivem kyselých dešťů patřil na našem území v druhé polovině 20. století k poměrně vzácným lišejníkům. Po odsíření elektráren za však začal masivně šířit a v současné době patří k nejhojnějším terčovkám české krajiny.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Melanelixia