Tento lišejník je nejlépe poznatelný v bohatě plodném stavu, kdy vytváří „mnohoplodé“ květákovitě proliferující plodnice. Na řezu je pro ně typické tmavé hypotecium. Stélka je světle zelená, jemně granulózní a obsahuje fotobionta rodu Stichococcus, který je u rodu Micarea zaznamenáván jen vzácně. Často se vyskytují také velmi drobné pyknidy, přisedlé nebo krátce stopkaté; bývají pigmentované a jemně krátce chloupkaté.

Jedná se o drobný pionýrský lišejník se specifickou ekologií. Roste téměř výlučně ve stinných, humidních a zároveň před deštěm chráněných nikách raných sukcesních stádií. Typickým stanovištěm jsou zastíněné suché kořeny vyvrácených stromů. Roste také na zastíněné borce bází stromů na stále vlhkých stanovištích, např. na březích potoků a na převislých silikátových kamenech ve vlhkých typech lesa. Relativně často je nacházen ve stinných nikách v zářezech lesních cest. Kvůli své drobnosti a specifické ekologii se pravděpodobně jedná o přehlížený lišejník. V ČR tak patří k méně zaznamenávaným druhům s roztroušenými údaji zejména ze západní části republiky.

Literatura: Palice Z. (1999): New and noteworthy records of lichens in the Czech Republic. – Preslia 71: 289–336.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Pilocarpaceae → Micarea