Tato drobnovýtruska vytváří stélku z roztroušených až souvislých, obvykle 1,1–2,6 mm, výjimečně až téměř 6 mm širokých. Areoly jsou světle rezavě červené až sytě oranžové, často světlejší při okrajích, nerovné a obvykle výrazně konvexní. Mezi oranžovými areolami se někdy vyskytují i světle hnědé. Každá areola obsahuje zpravidla 2–10, vzácně mnohem více drobných, bodovitých a trvale zanořených apotécií. Jejich terče jsou hnědé až černající a dosahují pouze 0,1–0,25 mm. Hymenium je 180–250 μm vysoké. Stélka neobsahuje žádné lišejníkové sekundární metabolity.

Druh roste na silikátových horninách bohatých na železo. Vyskytuje se hlavně na otevřených stanovištích v horských až alpínských polohách, obvykle na horních nebo kolmých plochách balvanů a skal, vzácněji také na převisech. Je znám zejména ze severní Evropy a evropských pohoří. V České republice je spolehlivě doložen pouze z Obřího dolu v Krkonoších. Další české údaje se ve skutečnosti vztahují k druhu M. hilitzeri.

Podobná M. smaragdula má zpravidla menší, bělavé až světle hnědé nebo žlutozelené a méně konvexní areoly, navíc produkuje kyselinu norstiktovou. M. hilitzeri má světle hnědou stélku, širší disky (0,2–0,5 mm oproti 0,1–0,2 mm) a nižší hymenium (130–170 μm oproti 180–250 μm).

Literatura: Westberg M., Crewe A. T., Purvis O. W. & Wedin M. (2011): Silobia, a new genus for the Acarospora smaragdula complex (Ascomycota, Acarosporales) and a revision of the group in Sweden. – Lichenologist 43: 7–25.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Acarosporales → Acarosporaceae → Myriospora