Psoronactis dilleniana (Ach.) Ertz & Tehler

papršlice Dillenova

Saxikolní lišejník se zpravidla narůžovělou stélkou a nápadně ojíněnými apotécii. Jeho typickým biotopem jsou na minerály bohaté silikátové skalní převisy a balvanité sutě ve vyšších polohách, kde může snadno unikat pozornosti v mozaice dalších podobných druhů. V Evropě se jedná o řídce zmiňovaný a spíše vzácnější lišejník. V minulosti byl opakovaně uváděn z území České republiky (cf. Vězda & Liška 1999). Recentních údajů existuje necelá desítka. Byl zaznamenán na Šumavě z karu Plešného jezera, Dračích skal u Rejštejna a z Šafářova vršku (Palice 1996, Albrecht et al. 2003, Bouda 2009), na Kamenci v Českém středohoří (Berger & Bayerová 2000) a v posledním desetiletí také na Javoru v Lužických horách, na Ralsku a na Kleti v Blanském lese.

Literatura: Berger F. & Bayerová Š. (2000): Lichenologische Impressionen von einigen nordböhmischen Basaltblockhalden. – Acta Universitatis Purkynianae, stud. biol., 4: 127–134. Albrecht J. et al. (2003): Chráněná území ČR – Českobudějovicko, svazek VIII. – AOPK ČR & Eko-Centrum Brno, Praha. Palice Z. (1996): Lišejníky karů Černého a Plešného jezera. – Ms. [Diplomová práce; depon. in: Katedra botaniky PřF UK Praha.] Bouda F. (2009): Lišejníky reliktních borů. – Ms. [Diplomová práce; depon. in: Katedra botaniky PřF UK Praha.]

taxonomické zařazení:

Ascomycota Arthoniomycetes Arthoniales Roccellaceae Psoronactis

nejčastější synonyma:Lecanactis dilleniana
ohrožení:VU – zranitelný

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 5, z toho ověřených 5. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2021