Punctelia borreri (Sm.) Krog

Punctelia borreri

Náš nejvzácnější zástupce terčovek rodu Punctelia. Výskyt v ČR byl zaznamenán teprve v roce 2016 (Rokycansko, Český kras; Šoun et al. 2017) a později byl nalezen i na jižním Plzeňsku. Na rozdíl od zbylých dvou našich běžnějších druhů má černou spodní stranu laloků (přestože okrajové části mohou být až světle hnědé) a ve dřeni obsahuje kyselinu gyroforovou. Je dosti podobný druhu P. subrudecta, a proto snad i částečně přehlížený. Charakter rozšíření je převážně atlantsko-mediteránní. V poslední době se však, stejně jako např. Flavoparmelia soredians, šíří do vnitrozemí, nejspíše v souvislosti s klimatickými změnami. Roste na borce listnatých dřevin na světlých stanovištích podobně jako ostatní naše druhy rodu Punctelia. Z našeho území existuje řada historických údajů pod jmény Imbricaria, resp. Parmelia borreri, které se však ve skutečnosti vztahují k P. jeckeri a P. subrudecta (Lajblová & Malíček 2024).

Literatura: Šoun J., Bouda F., Kocourková J., Malíček J., Palice Z., Peksa O., Svoboda D. & Vondrák J. (2017): Zajímavé nálezy lišejníků z čeledi Parmeliaceae v České republice. – Bryonora 60: 46–64. Lajblová M. & Malíček J. (2024): Terčovky rodu Punctelia v České republice. – Bryonora 73: 1–12.

taxonomické zařazení:

Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Parmeliaceae Punctelia



Červený seznam (Malíček 2023):C2 – silně ohrožený

Výskyt v Česku

Počet záznamů: 7, z toho ověřených 7. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.

Legenda

údaj po zadaném roce
údaj starší než zvolená hranice
údaje bez datace
V mapě se nezobrazují záznamy označené jako chybné nebo pochybné.
0
věrohodný údaj
nejistý údaj
chybný údaj
nerevidovaný údaj

Preference nadmořské výšky

Rozdělení dle stáří nálezu

Typ substrátu

Nejčastější substráty

© Botanický ústav AV ČR, v. v. i. 2020–2025