Rohovka s nápadnou, zpravidla šedobílou areolovitou stélkou a s černými apotécii, která jsou nejprve zanořena ve stélce a později přisedlá s tmavě šedým až černým lecideovým okrajem. Spory jsou nepravidelně a silně ztloustlé (Milvina typ) se zjizveným povrchem (Mayrhofer et al. 1992).

Vyskytuje se na tvrdých silikátových skalách, typicky na hadci. V Evropě je široce rozšířena, ale celkově vzácná. Vyhledává xerotermní skalní stanoviště, ale ve Středomoří stoupá i vysoko do hor. Nimis et al. (2008) ji dokonce považují za arkto-alpinský lišejník. V ČR je známa jen ze dvou lokalit na Moravě. Z jedné z nich byla dokonce popsána pod jménem R. serpentini (Mayrhofer & Poelt 1979) – z hadcových skal v údolí Svratky u Ujčova, severně od Tišnova (Suzův sběr z 11. 9. 1942). Druhá lokalita je recentní a nachází se na hadcové skále v údolí Jihlavy v blízkosti Mohelenské hadcové stepi (Malíček et al. 2017). Jedná se nepochybně o velmi vzácný a substrátově vyhraněný druh, vyskytující se ve společenstvech nevšedních lišejníků, jako je Pertusaria chiodectonoides.

Literatura: Nimis P. L., Hafellner J., Roux C., Clerc P., Mayrhofer H., Martellos S. & Bilovitz P. O. (2018): The lichens of the Alps – an annotated checklist. – Mycokeys 31: 1–634. Malíček J. et al. (2017): Lichens recorded during the Bryological and Lichenological meeting in Mohelno (Třebíč region, southwestern Moravia) in spring 2016. – Bryonora 60: 24–45. Mayrhofer H. & Poelt J. (1979): Die saxicolen Arten der Flechtengattung Rinodina in Europa. – J. Cramer, Vaduz. Mayrhofer H., Scheidegger C. & Sheard J. W. (1992): On the taxonomy of five saxicolous species of the genus Rinodina (lichenized Ascomycetes). – Nordic Journal of Botany 12: 451–459.

Ascomycota → Lecanoromycetes → Caliciales → Physciaceae → Rinodina