Druh je charakteristický keříčkovitou až částečně převislou, izotomicko-dichotomicky větvenou stélkou s černou bází, četnými příčnými prasklinami na starších částech stélky a kulatými až příčně oválnými sorály s izidiemi pouze v mládí. Kůru a střední vlákno má tlusté, dřeň tenkou. Od ostatních našich keříčkovitých druhů provazovek s izotomicko-dichotomickým typem větvení se mimo jiné liší obsahem kyseliny salazinové. Usnea silesiaca je oceánickým taxonem. V Evropě se vyskytuje vzácně ve srážkově bohatých oblastech na západě kontinentu, na východ zasahuje ojediněle až do Karpat. Oproti minulosti však na řadě lokalit vymizela a v některých státech je nezvěstná, včetně Polska, odkud pochází typová položka. Častější je v Makaronésii a rozšířena je i v Asii a Severní Americe. Z území České republiky je dosud známa pouze z jediné historické položky, kterou sbíral E. Bayer v roce 1904 na bucích na šumavské hoře Ždánidla.
Literatura: Šoun J. (2025): Usnea silesiaca, nový druh provazovky pro Českou republiku. – Bryonora 75: 17–23.
taxonomické zařazení:Ascomycota → Lecanoromycetes → Lecanorales → Parmeliaceae → Usnea
Výskyt v Česku
Počet záznamů: 1, z toho ověřených 1. Kliknutím na vybraný čtverec se zobrazí konkrétní údaje včetně pramenů.